Smlouvání a spropitné
Pro Tunisko platí to, co pro každou arabskou zemi. Ve státních obchodech a supermarketech jsou ceny pevné, všude jinde se smlouvá. Platí, že kdo nesmlouvá, není pro obchodníka partnerem.
Smlouvání: Ve všech turistických střediscích Tuniska čekají na návštěvníky rušné orientální trhy – souky s bezpočtem obchůdků se suvenýry, keramikou, koberci, koženým zbožím, kovotepeckými výrobky a kořením. Samozřejmě se v Tunisku jako všude v orientu smlouvá. Je to okouzlující, leč časově náročná hra, při níž je vítěz dopředu jasný – místní obchodník. Vyrukuje na Vás s fantastickou cenou, ale hned dodá, že Vám, Čechům, to dá za cenu poloviční. Buďte si jisti, že i tato cena daleko přesahuje skutečnou hodnotu zboží. Dáte najevo, že i toto se Vám zdá hodně a on se zeptá, kolik byste dali. Ať řeknete cokoli, začne obchodník hořekovat, že ho chcete zničit, kolik má dětí, které musí živit, že ho takový obchod přivede na mizinu… Vy odcházíte, obchodník vybíhá, že Vám tedy udělá zcela speciální cenu, ať třeba rodina vymře hlady. Koupíte nakonec za čtvrtinu původní ceny, myslíte si jak jste na něho vyzráli, ale o dvě uličky dál zjistíte, že tam byste stejného plyšového velblouda dostali ještě o čtvrtinu levněji. Nemá cenu se tím trápit, jinak to ani dopadnout nemohlo. Útěchou Vám může být, že jednak všichni turisté v Tunisku dopadnou stejně a jednak zde není draho, takže zase o tolik nejde.
V obchodech v Tunisku s pevnými cenami, ale se státem garantovanou kvalitou je každopádně dráž. Nesmlouvá se v supermarketech, ve státních obchodech a v restauracích. Zde jsou ceny pevné. V Tunisku výjimečně nesou některé obchody v medině nápis “fixed prices” (pevné ceny). Zde se rovněž nesmlouvá. Nesmlouvá se ve vozech taxi. Zde se zásadně domluvte na ceně předem nebo se řiďte taxametrem (řidič ho musí zapnout).
Spropitné: Kdo, již někdy navštívil arabský svět, dobře ví, že spropitné patří k Arabům tak jako smlouvání nebo islám.
Spropitné dáváme:
- pokojské (zpravidla 1 TND) - zásadně na začátku pobytu.
- číšníkovi v restauraci a to tak, že zaokrouhlujeme směrem nahoru.
- nosiči zavazadel v hotelu (při odnesení zavazadel 1/2 TND).
- řidiči autobusu při výletech (řidič si o něho většinou sám neřekne, ale má
připravenu mističku, do které se spropitné po ukončení výletu při opouštění
autobusu předá); při jednodenním výletu řidič očekává 1 TND za osobu, při
půldenním výletu 1/2 TND za osobu.
- řidiči taxíku pokud vám pomůže se zavazadlem a pokud jste se před cestou nesmluvili na ceně, ale drželi jste se taxametru (zaokrouhlujeme na půldinár).
Pokud byly poskytnuty kvalitní služby a nedáte spropitné, pak platíte za “držgrešli”, s kterou nemá cenu se vícekrát zaobírat. Proto nešetřete na nepravém místě.
9.05. 2008 v 15:21
To je sice všechno hezké, ale můj manžel patří zrovna mezi skrblíky, takže to vidím tak, že ho na to dopředu upozorním. Děkuji za informace….
2.06. 2009 v 17:55
Dobry den, chci se zeptat jak casto se dava spropitne..treba pokojske, ktera chodi kazdy den, tak na kazdy den na postel nez prijde? a jak s poslicky?..dekuji
14.08. 2009 v 16:42
Přeji dobrý den,
obvykle se nechává poslíčkům 1 tnd, pokud Vám např. přinesou kufry… či doručí vzkaz a podobně. Všechno zpropitné je zcela dobrovolné, ovšem pokud se rozhodnete dávat, zvykem je nechávat ukližečkám cca 3-4 krát do týdne po 1 TND… a to buďto na postel jak říkáte, či přímo uklizečce.