Náboženství

Expanze Arabů spolu s rozmachem islámu z Arabského poloostrova začala na území dnešního Tuniska v roce 632 a pokračovala západním směrem. V roce 642 vyhnali Arabové Byzantince z tohoto území. Od roku 661 bylo území Tuniska součástí islámské říše, chalífátu, dynastie Umajjovců. Vládci chalífátu Umajjovců sídlili v Damašku. V roce 669 za podpory místního berberského obyvatelstva dosáhli území dnešního Kairouanu a založili svaté město muslimů, Kairouan.  Další známou vládnoucí dynastií byli Abbasovci, kteří vládli arabskému chalífátu od roku 750 do roku 909. Z Abbasovců pocházel jeden z nejznámějších panovníků Hárun Ar-Rašíd. Jejich říše se rozkládala od území západní Afriky, přes severní Afriku až po Arabský poloostrov a dnešní území Iránu. Nástupci Abbasovců byla dynastie Fátimovců, jejichž chalífát roku 909 ovládl severní Afriku, ostrov Sicílie, Sýrii, Paletinu a západní část Arabského poloostrova. Dynastie Fátimovců  založila roku 969 Káhiru jako nové sídelní město šíitského kalífy. Vláda této dynastie trvala do roku 1171. Nástupci dynastie Fátimovců byla dynastie Almohadů, dynastie berberského původu, která vládla území severní Afriky, území států dnešního Maroka, Alžírska, Tuniska a Lybie až do 13.století. Konec této říše byl postupný vlivem povstání, bojů a půtek jednotlivých kmenů chalífátu.Marínovci, dynastie berberského původu, se od 12.století účastnili bojů a půtek v almohádovské říši. Marínovci postupně vytlačovali Almohadovce z jejich území a počátkem 14.století dobyli území dnešního Tuniska a Alžírska. Dále následovala nadvláda Osmanské říše, nazývané také „Říše Otomanská“, která byla jednou z nejmocnějších a největších říší ve Středozemí v 15. až 18. století. Osmanská říše byla monarchií, jenž se rozkládala na území Malé Asie, Balkánu, Černomoří, Blízkého a středního východu a severní Afriky. Říše se dělila na vilájety-provincie.

Francie kolonizovala v 19.století tři státy severní Afriky. První bylo Alžírsko roku 1830, druhé Tunisko, jež se stalo protektorátem 12.5.1881 a třetí Maroko roku 1911. Tunisko bylo francouzským protektorátem až do roku 1956. V roce 1927 do politického života v Tunisku vstupuje mladý právník Habib Bourguiba. Ve druhé světové válce, v době obsazení Francie Německem, v letech 1939 až 1943, spravuje Tunisko kolaborantská vláda ve Vichy. V roce 1943 po tuhých válečných bojích získávají Tunisko spojenci a je obnoven francouzský protektorát.

 20.3.1956  vyhlásilo  Tunisko nezávislost na Francii a stalo se Tuniskou republikou. Prvním prezidentem se stal Habib Bourguiba. 7.11.1987  na jeho místo nastoupil Zin Abdin Ben Ali. Tunisko je státem, kde je islám státním náboženstvím.